Večer, když vše usíná,
v hlavě se mi den prolíná.
Existují chvíle, kdy padám k zemi,
chvíle, kdy vedle mě nikdo není.
Jsou však i takové, kdy blýskne malá zář,
chvíle, které nezná ani snář.
Okamžiky, které svou radostí potěší,
a o kterých nikdo jiný netuší.
Někdy, jako by člověk toužil obejmut být,
jen v jedné náruči se před světem skrýt.
V tom jednom okamžiku zůstat navěky
a spolu se vydat v onen cíl daleký.
Komentáře
Úžasné, moc se mě to líbí,teda jako vždy!!! Pája+
Jaký je Tvůj Cíl?
V téhle básni jsem to myslela tak obecně. Každý člověk na své cestě životem někam jde.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.