Kytara večerem zní, 
mně se stýská. 
Černá můra v hlavě ční,
cosi píská.

Je to strašná písnička, 
bolest jméno má,
skrz ni není cestička,
je zhoubná, pyšná, zlá.

Není úniku,
jenom veřit, přečkat noc.
Zanech povyku,
spolehni na Slunce moc.

Hvězdičky zmizí,
měsíc sfoukne svíčku,
skončí čas krizí,
slzí na krajíčku.

Posečkej do rozednění,
počkej, až Slunce zazáří.
Vychází vždy bez zpoždění,
vykouzlí úsměv ve tváři.