Kdesi cosi...:)

Jednoho dne jsem měla společně s Terezou jet do Anglie. Loď odjížděla o půl třetí z přístavu na druhém konci města. Blížil se čas odjezdu a my věděly, že nestíháme. Tereza to chtěla nechat plavat, ale já jsem se modlila k Bohu a věřila, že ta loď…

Kytara večerem zní, mně se stýská. Černá můra v hlavě ční, cosi píská. Je to strašná písnička, bolest jméno má, skrz ni není cestička, je zhoubná, pyšná, zlá. Není úniku, jenom veřit, přečkat noc.Zanech povyku, spolehni na Slunce moc. Hvězdičky…

Šerif seděl u okna saloonu, když najednou zahlédl Dixona, jak za sebou vleče Ellen. „Bille! Pojď rychle sem!“, zavolal šerif na Billa sedícího u sklenky whisky. Než však stačil Bill dojít k oknu, z venku se ozval Dixonův hlas: „Bille! Jestli nechceš…

Tahle básnička mě napadla, když jsem byla v zimě na lyžařském výcviku. Nejsem sportovní typ, spíš naopak, tak se pak nedivte, že mě napadaly takovéhle ponuré myšlenky. ;) Jinak, je to sice smutná báseň, ale doufám, že se bude líbit a nedojme vás…

Když pak svou silnou paží objal si mě, cítila jsem pocit štěstí a ruce Tvoje. Ruce jak bílej sníh, co ze shora k nám padá, objaly teď moji hruď, ramena má chladná. I v uzavřených očích, ve tmě té, věděla bych, kdo mě drží, kdo do svých sítí lapil mě…

Podle mě jsou dva druhy lidí. Ti, kteří se při jakékoliv bolesti obracejí na "světské" prostředky - léky, subjektivní pozitivní sugesce (vsugerují si, že jim je dobře), a tak dále...A pak ti, kteří se při bolesti obracejí k Bohu (Já doufám, že…

Jednou jsem zase měla tu svojí praštěnou náladu a napadlo mě (jako obvykle) něco praštěnýho. Je to jakýstakýs vyznání lásky, i když takový prapodivný, ale myslím, že někomu se to může líbit a může se i zasmát. Berte to však s nadhledem ;) PS: Ale…

Vážení čtenáři mého blogu! Dlouhou dobu (téměř rok) jsem se téhle ubohé stránce nevěnovala...a dost to tu pokleslo. Ale nyní jsem sem přidala pár svých výplodů za uplnulé časy. Doufám, že sem budete rádi chodit, a že tady občas i něco nového přibude…

Nádherná písnička z trochu zvláštního muzikálu Jesus Christ Superstar. Bere za srdce.

Kéž bych po boku někoho mohla mít, vědět, že krok po kroku, ruku v ruce, můžu s ním kamkoliv jít. Vědět, že mě pevně drží, ať jdem po schodech, nebo jedem zdviží. Aby byl pohledný a něžný, aby uměl se smát, ale zároveň byl vážný. Moudrost by taktéž…