Nedávno přišel do kin film Lidice. My jsme na něm byli s gymplem. Kdybych to měla zhodnotit jako film (ne jako skutečnou událost), působil na mě hodně emocionálně a smutně. Po pravdě...posmrkala jsem spolužačce dva kapesníky :)
Když jsem přišla domů a viděla jsem, jak ze sousedčina komína stoupá kouř, napadlo mě pár veršů úplně mimo film. Když jsem si je ale četla o pár dní později, bylo mi jasné, že jsem podvědomě psala o filmu...
Přiběhl jsem,
udýchán a strastmi zdrcen.
"Vzali jste mi všechno!",
křičel jsem tam se zlomeným srdcem.
Však čarovná pirátská loď
ztratila se mezi vlny.
Nemohl jsem běžet dál -
vázaly mě ostré trny.
Zapálili vesnici
a unesli mi dceru,
chatrče tu plápolají
ve večerním šeru.
Oblaka kouře stoupají k nebi a já jen stojím a dívám se, jak ohořelé zbytky pomalu doutnají...
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.